…stačí si jen vybrat to správné…

Smuteční oznámení, kondolence

Ať je Ti zem lehká, Tvé publikum miluje Tvé verše, stále ještě Ti tleská, kdybys byl ještě mezi námi, Tvé básně by byly stále žehnány, škoda, že už nikdy nesložíš nová dílka, snad dobře Ti je v roli andílka.

 

Bylo-li na světě zásluhou blízkého člověka trochu víc lásky a dobroty, trochu víc světla a pravdy, měl jeho život smysl a zůstává navždy zapsán v našich srdcích. Upřímnou soustrast!

 

Čas ubíhá a nevrací, co vzal. Jen láska, úcta a vzpomínky v srdcích zůstávají.

 

Cítíme s Vámi v těchto těžkých chvílích.

 

Dny plynou jak tiché řeky proud, jen bolest v srdci trvá a nedá zapomenout.

 

Dopracovaly pilné ruce, utichlo navždy předobré srdce. Očima se už nepodíváš, teď klidným spánkem odpočíváš. Utichlo srdce, zůstal jen žal, ten, kdo Tě miloval, vzpomíná dál.

 

Drahá, slova nemohou vyjádřit smutek nad ztrátou Tvé dcerky, který s Tebou cítím v této době. Nosit ji budeš ve svém srdci do konce života. Buď prosím statečná a silná ve chvíli, kdy její duši dáš sbohem. Myslím na Tebe a modlím se, abys ten žal unesla. Upřímnou soustrast.

 

Hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast.

 

Jen svíci hořící a hezkou kytici Ti na hrob můžeme dát, chvíli postát a s láskou na Tebe vzpomínat.

 

Jsou to druhé vánoce, které s námi nejsi, nám je smutné u srdce, nevíme kde jsi. Měli jsme Tě všichni rádi, hlavně Tvoje dcerka, dneska už je o rok starší, začas bude velká. Přejeme Ti lepší žití v novém podobě, věříme že život šanci dá Tobě. Znovu duše Tvoje vrátí se sem k nám a možná že nám blízkým Tobě přijdeš zase sám. Možná nebudeme vědět že jsi to Ty, ale určitě nám bude dobře na duši. Chybíš nám a je nám smutno, snažíme se žít, dej nám vědět, dej nám znát, stačí málo budeme zase všechno chtít. Máme Tě rádi i když už tu nejsi. Byl jsi dobrý bratr, kamarád a syn. Přejeme Ti jen to nejlepší.

 

Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.

 

Když zemře maminka, i slunce zajde, v duši se rozhostí zvláštní chlad. Těžko pak ve světě ještě se najde, kdo by jak maminka uměl mít rád.

 

Možná již byl čas odejít, snad to tak v osudu bylo psáno, zbyly jen sny, jež mohly se ještě snít, v půjčovně času však měli již vyprodáno.

 


Další stránky: 1 2

Pondělí 27. února 2017        Pošlete jim sms přání!